Kultura

Recepce u příležitosti Svátku trůnu 30.7.2021
Rezidence Velvyslanectví Marockého království – Slunná 548/23 - Praha 6  
 
  Autor: Hakim Safadi

H.E. velvyslankyně Marockého království v České republice, paní Hanane Saâdi, uspořádala 30. července 2021 recepci na oslavu 22. výročí nástupu H.M. krále Mohammeda VI. na trůn jeho slavných předků.
Bez ohledu na prodlouženou zdravotní krizi způsobenou pandemií Covid-19, se recepce zúčastnily významné české osobnosti, včetně premiéra Andreje Babiše, ministra zahraničních věcí Jakuba Kulhánka, ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha a mnoho velvyslanců i vysokých úředníků ze světa diplomacie akreditovaných v Praze.
Česko-marocký spolek přátelství a spolupráce zastupovali předseda Ing. Marian Kováč a místopředseda PhDr. Abdelhakim Safadi.
Během svého projevu H.E. paní velvyslankyně zmínila ambiciózní plány zahájené H.M. králem, jejichž cílem je podpořit ekonomické aktivity, a tím zmírnit negativní dopady vyplývající z pandemie. V důsledku iniciativy vytvoření zvláštního fondu určeného na pomoc lidem, kteří přišli o práci, bude investiční fond Mohammed VI. bezpochyby přispívat k obnovení produktivních činností, a to díky zajištění nezbytného financování důležitých projektů národního hospodářství.
Ve svém proslovu, připomněl Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch dobré vztahy mezi Marockým královstvím a Českou republikou, které byly upevněny zejména po oficiální návštěvě premiéra Andreje Babiše v Maroku, což umožní příznivou spolupráci obou zemí.
Po poděkování ministrovi A. Vojtěchovi za jeho projev, využila paní velvyslankyně příležitosti Svátku Trůnu k udělení medaile panu velvyslanci V. Lorencovi za příkladnou spolupráci během jeho působení na české ambasádě v Marockém království.   
Při této příležitosti byly pořízené upomínkové fotografie, které jsou vzpomínkou na tuto významnou událost.

WORKSHOPS ANIMES PAR

L’ARTISTE-PEINTRE ET CALLIGRAPHE MOHAMED AMZIL

 

Dans le cadre de ses activités culturelles programmées pour l’automne 2015, le Cercle tchéco-marocain d’amitié & de coopération, a invité à Prague l’artiste-peintre et calligraphe Mohamed AMZIL, l’un des plus renommés calligraphes à l’échelle mondiale, pour l’animation d’ateliers de calligraphie dans des établissements des beaux-arts à Prague et à Vlašim, pour la période du 3 au 7 octobre 2015.

 

Mohamed AMZIL est né au Maroc, en 1964 à Casablanca. Dès le plus jeune âge, il éprouve une passion pour le dessin et la calligraphie, ce qui l’oriente naturellement vers une formation dans les beaux-arts. En 1985, il obtient le diplôme de l’Ecole des Beaux-Arts à Casablanca, puis en 1997, il passe un stage à l’IRCICA (Research Center for Islamic History, Art and Culture) à Istanbul, qui lui accorde une « Ijaza », grâce à une performance record, car il réussit à maîtriser en six semaines, les deux styles calligraphiques les plus difficiles, le « Naskh » et le « Tuluth ». 

 

Eu égard à ses études de peinture dans l’école des beaux-arts et ses aptitudes en dessin artistique, Mohamed Amzil a réussi à pénétrer les charmes de la calligraphie ancienne et a pu l’adapter aux besoins des temps contemporains.

 

Sa passion pour le dessin et la calligraphie, ainsi que son inébranlable volonté, lui permettront de révéler les secrets de cet art ancestral et de créer son propre style, ce qui l'a conduit, depuis 1993, à recevoir plusieurs médailles d'or et d'importantes distinctions dans des compétitions internationales.

Le programme des workshops voulait surtout démontrer que la calligraphie est un art qui, selon sa vision, peut être comparé à l’eau, matière à la fois dotée d’une force et d’une énergie incommensurables, mais aussi d’une légèreté et fluidité pouvant s’adapter à n’importe quel environnement.

Après une introduction sur la calligraphie arabe et son évolution vers un art universel, Mr Amzil a rappelé l’influence de cet art sur les œuvres d’artistes de la Renaissance, voire certains artistes de l’ère moderne, évoquant à cet égard, une citation de Pablo Picasso qui avait déclaré que : « lorsque j’avais créé une œuvre d'art, j’avais constaté que les calligraphes arabes avaient déjà inventé ce style, depuis bien des siècles avant moi ».

Avant d’aborder le chapitre des différents styles de la calligraphie, Mr. Amzil a donné un aperçu sur la place de la calligraphie au Maroc, augurant un avenir radieux, grâce à la sollicitude de S.M. Mohammed VI, Roi du Maroc.

Le tour d'horizon effectué sur les différents styles calligraphiques (Tuluth, Diwani Jali, Farissi, Koufi, Naskh, Style moderne, etc ...) présenté par Mr. Amzil lors des ateliers, a fortement impressionné non seulement les étudiants, les enseignants, les directeurs d'écoles, mais aussi les artistes et autres personnes qui ont participé aux séminaires. La présentation des différents styles de calligraphie a enchanté le public, le transportant dans un monde de rêve, grâce à la richesse de chaque style et la facilité de malléabilité des lettres, nonobstant la prestigieuse beauté de la calligraphie arabe.

Il conviendrait de signaler qu'à l'issue des ateliers, le Cercle tchéco-marocain d’amitié & de coopération, a reçu les vifs remerciements des établissements "Art & Design Institut", " Lycée des Beaux - Arts SUPŠ", ainsi que des artistes-peintres du Club de la ville de Vlašim, qui soutiennent une telle initiative et souhaiteraient se réengager à l'avenir avec notre cercle, pour une coopération dans des actions similaires.

Voir ci-dessous quelques photos des œuvres de l'artiste Mr. Amzil, ainsi que des prises de vue effectuées lors de l’animation des ateliers de calligraphie dans les différents établissements.

 

FLÓRA V MAROKU

Díky své geografické poloze a velmi pestrému klimatu podle typu krajiny jednotlivých oblasti má Maroko velmi rozmanitou flóru, která čítá až 4500 druhů.

Uvést celý seznam by byl velmi náročný a pracný úkol, takže se zmíníme jen o některých zajímavých druzích jako je cedr v oblasti Azru - Ifran na severu, nebo túje (berberský cedr) a hlavně endemický arganový strom z oblasti Essauira - Agadir.

Podle klimatu, které může být vlhké, mírné nebo suché a slunečné, a také dle kvality půdy převládající na pláních či v horských nebo v pouštních oblastech, se obyvatelé adaptovali na místní přírodu, aby zabezpečili své životní potřeby.

Velké pláně Maroka jsou jeho sýpkami, zejména v oblasti Šauia (jižně od města Casablanky v provincii Settatu), taky v oblasti Dukkala (v okoli města El Žadidy), stejně jako Abda (v okoli města Safi) a rovněž v oblasti Rarb (v okolí měst Rabatu, Kenitra a Meknesu).

Výsadba ovocných stromů je koncentrovaná spíše v oblasti Rarbu (Kenitra, Meknes) včetně náhorní plošiny Saissu (v okoli města Fezu), kde je klima vhodnější pro citrusové plody (citron, pomeranč, mandarinka nebo hořký pomeranč) i další ovoce, jako meruňky, broskve, nektarinky, hroznové víno, jablka, hrušky, atd. Mandlové stromy jsou vysazeny na reliéfech mírných oblastí severně od pohoří Rif a taky na jihu pohoří Atlasu. Dále na jih najdeme fíkovník, olivový strom, datlovník a samozřejmě arganový strom.

Pokud jde o lesy, ty pokrývají pouze 15% z celkové plochy Maroka, zhruba tedy 2 500 000 hektarů. Spousta druhů stromů roste v lesích přizpůsobených klimatu v regionu. Mezi ně patří například dub cesmínovitý, dub korkový, atlaský cedr, berberský cedr, borovice, eukalyptus, akácie, kavyl přepevný, palma, arganový strom atd. Zde se zmíníme pouze o třech poněkud zvláštních stromech marocké flóry: atlaský cedr, berberský cedr a arganový strom.

Dub korkový

Dub korkový

Atlaský cedr (Cedrus Atlantica):

Tento strom roste v horách Středního Atlasu, zejména v provinciích Chenifra, Azru, Ifran a v jeho regionu. Marocký cedrový les se rozkládá na ploše zhruba 140 000 hektarů a je tvořen endemickou odrůdou nazývanou Atlaský cedr. Některé exempláře mohou dosáhnout výšky více než 50 m a délka jejich života může přesáhnout 1200 let. Bohužel, cedr je obětí svých kvalit a navzdory snahám obránců přírody o jeho zachování je populace cedrů postupně decimována poptávkou tesařů nebo stolařů.

Atlaský cedr
Atlaský cedr

Berberský cedr (Tetraclinis articulata):

Tento strom, rozšířený na marockém území, pokrývá spolu s arganovým stromem a mimózou plochu zhruba 600 000 hektarů tvořící zelený pás kolem města Essauiry. Lidově je též nazýván túje, ale nesmí být zaměňován se svým známějším příbuzným Zeravem západním (Thuja occidentalis), který pochází ze severní Ameriky a přes Atlantik byl převezen teprve v 16. stol.  

V arabštině je běžně nazýván "Al Âarâar" a jeho dřevo je štěstím řemeslníků města Essauiry. Řemeslná marketerie, udržovaná již několik generací, zpracovává šikovně túji v kombinaci s dřevem stromu citroníku nebo lasturami či květinovými ornamenty. Tím tvoří různé dekorativní nebo užitkové předměty. Řemeslné dílny nabízejí hodně druhů zboží, krabičky na šperky, kuchyňské tácy, hudební nástroje (např. loutny), servisní stolky nebo jídelní stoly, to vše pro potěšení místních klientů a turistů.

Arganový strom (Argania spinosa, berbersky Argan):

Arganový strom patří mezi endemické stromy marocké flóry. Již během třetihorní doby pokrývaly arganové stromy rozsáhlé oblasti jižního Maroka. V některých oblastech centrálního Maroka (například v kraji Rabat-Chemisset) a taky v severním Maroku (na pohoří Beni Snassen) se objevuje několik rodin arganového stromů, ale rozhodně se arganovým stromům lépe daří v oblasti Suss, hlavně podél pobřeží mezi Essauirou a Agadírem.

Bývaly doby, kdy místní obyvatelé prakticky bez usměrňování zneužívali nadměrného rozšíření arganových stromů, což mohlo vést k jejich zániku. Kozy často lezly po větvích a jedly listy tohoto stromu, což vzbuzovalo zvědavost turistů na okrajích silnice, kteří si takovou výjimečnou atrakci fotili či filmovali. Taky dřevo stromu, který je pokládané za velmi tvrdé (místní je často nazývají „železné dřevo“), se hodně používalo jako palivové dříví v domácnostech. Arganový olej má přitom mnoho vědecky uznávaných ctností, což vede k vysoké poptávce nejen pro vlastní spotřebu jako potraviny, ale také v kosmetice, což umožňuje výnosný obchod. Arganový olej se, na rozdíl od stolního či olivového oleje, při přípravě jídel tepelně neupravuje, ale používá se k ochucení salátů nebo se podává u snídaně s medem. Jedna ze třech ingrediencí slavného "Amlu" je právě arganový olej, který se míchá s medem a drcenými mandlemi. Tato směs je velmi slavná v oblasti Essaouira-Agadir.

Mnoho provedených studií potvrdilo schopnost arganového oleje snižovat kardiovaskulární rizika, působit proti revmatické a kloubní bolesti či regulovat hladinu cholesterolu. V oblasti kosmetiky je arganový olej používán proti suché kůži, padání vlasů, akné, dále k ošetřování planých neštovic a k mnohým dalším účelům.

Naštěstí, díky národnímu vědomí a naléhání ochránců přírody, udělila organizace UNESCO v roce 1998 oblasti rozšíření marockého arganového stromu status "Biosférické rezervace", což přispělo k ochraně tohoto druhu.

Pro zajímavost uvádíme některé statistické údaje (zdroj Wikipedia):

 

  • Arganové stromy rostou na ploše 830 000 hektarů. Roční produkce oleje se pohybuje mezi 2500 a 4000 tun;
  • Hustota v oblasti Agadir-Essaouira dosahuje hodnoty 250 stromů na hektar, ale v regionu Gulmim hustota nedosahuje ani 40 stromů na hektar;
  • Mnoho malých družstev, často v rodinném vlastnictví, zaměstnává celkem zhruba 2000 lidí, většinou ženy, na výrobu arganového oleje podle tradičním způsobem, který sahá až do úsvitu času;
  • Arganový strom může produkovat každý rok mezi 10 a 30 kg plodů;
  • Na vylisování jednoho litru oleje je třeba pomlít asi 38 kg surových plodů, což je asi 2,6 kg jader.

 

Nutnost zachování tohoto dědictví se na základě těchto údajů stává akutní. Pro zvládnutí problémů spojených s jeho využíváním je nutná součinnost všech zainteresovaných stran a je třeba nalézt takové řešení, abychom zachránili tento strom, který je pro člověka nepochybně velmi prospěšný, zachránili a podpořili jeho vývoj.

Jestliže rozvoj této oblasti vyžaduje, mimo jiné, výstavbu infrastruktury, jako jsou dálnice nebo rozšíření mezinárodního letiště v Agadíru, pak je nutno ztrátu zničených stromů okamžitě kompenzovat a v okolních oblastech provést opětovnou výsadbu tohoto druhu, aby nedošlo k jeho úbytku.

Ochrana arganového stromu tedy rovněž přispívá k rozvoji ekosystému Maroka.

Arganový strom
Arganový strom
Arganové stromy v blízkosti Agadiru
Arganové stromy v blízkosti Agadiru
Více fotek - včetně těch pořízených našími členy - jsou dostupné v sekci "Galerie".

******************************

Autor: Hakim Safadi.

 

FAUNA V MAROKU

 

Díky rozmanitosti půdy a podnebí v hlavních oblastech země má Maroko mnohotvárnou krajinu, od pouště nebo vyprahlých plání až po prosperující regiony, a to jak z hlediska fauny, tak flóry.

Velcí savci:

I když lev, jako šelma z oblasti Atlasu, v současnosti zcela zmizel a můžeme ho objevit pouze v ojedinělých klecích zoologických zahrad, pořád se může ještě dnes objevit několik jiných zvířecích druhů, které stále žijí v hornatých oblastech, jako například opice makak nebo rys ostrovid či šakal. Na jihu, na okraji pouště, se gazela a liška písečná stávají čím dál tím víc vzácnější. 

Lev berberský
Lev berberský
Le Renard des sables
Liška písečná

Karakal
Karakal

Ptáci:

 

Naopak ptačí fauna je velmi bohatá, obsahuje zhruba 300 druhů ptáků, jako jsou kachny, vlaštovky, rorýsi a samozřejmě čápi.Kromě stěhovavých druhů, které lze obdivovat v některých jižních oblastech, zahrnuje marocká avifauna několik stálých druhů (koroptve, křepelky, holubice, bažanty a mnoho druhů pěnic). Na obloze v horských oblastech můžeme také vidět sokola, supa bělohlavého, supa mrchožravého (někdy nazývaný sup egyptský), káně, orla nejmenšího nebo orla skalního. Dále na jih, v pouštních oblastech, žije několik kategorií plazů, jako jsou hadi, zmije, kobry nebo želvy. Méně odvážným turistům, kteří by se báli přesunout do těchto regionů a vidět krásu jižních krajin, poskytne alternativu náměstí Džama El fna v Marrákeši, kde můžou vidět tyto plazy tančit na hudbu hadích krotitelů. 

Čapí hnízdo
Čapí hnízdo
Pár supů
Pár supů

Ryby:

 

Rybích druhů je také hojné množství, a to díky dvěma pobřežím, jejichž délka přesahuje 3500 kilometrů. Kratší pobřeží na severu podél Středozemního moře je dlouhé 500 kilometrů, zbytek tvoří pobřeží Atlantského oceánu až k městu Dachla na jihu. Kromě tradičních tažinů s masem nebo kuřaty patří do jídelníčku alespoň jednou týdně taky ryba.

Marocké pobřežní vody jsou považovány za velmi bohaté pro lov mnoha druhů ryb (mořský vlk, kanic, pražma královská, sardinky, mořský jazyk, treska, žralok, mečoun, úhoř, rejnok), paryb (žralok), hlavonožců (kalamáry), a měkkýšů či korýšů (krevety, humři, langusty a mušle).

Pokud jde o ústřice, ty jsou chovány v plážových parcích ležících v lagunách města Ualidia na jihu od města El Žadidy, nebo dále na pobřeží Sahary ve městě Dachla nebo v Chinifisse (mezi Tantanem a Tarfayou). Tyto ústřičné farmy dodávají kvalitní ústřice do mnoha restaurací specializovaných na mořské plody, kde jsou hostům kromě širokého sortimentu ryb nabízeny také syrové nebo gratinované ústřice.

Rybí tržiště v Essaouiře
Rybí tržiště v Essaouiře

 

 Dálší fotografie jsou k dispozici v sekci "Galerie".

 

Autor: Hakim Safadi.

 

AAAATato stránka je ve výstavbě.

 

Under Construction
Under Construction