Marocký jíl rasul (ghassoul)

     jeho charakterizace a použití 

 Autor: Jonáš Tokarský

Ghassoul [rasul], marocký jíl vyznačující se výjimečnými čisticími schopnosti, byl jako přírodní mýdlo, šampón a pleťová maska používán již Řeky i Římany a od 12. stol. n. l. rovněž národy na středním východě. Jediné známé naleziště na světě, podzemní ložisko o rozloze cca 2500 ha, se nachází v marockém regionu Fés-Meknés (do r. 2015 region Fés-Boulemane), kde tento materiál vznikl nejspíše diagenetickou transformací dolomitu v mělkých vodách druhohorních a třetihorních jezer bohatých na oxid křemičitý a hořčík (Chahi et al., 1999). Vědecká obec se o existenci ghassoulu a jeho přibližném složení poprvé dozvěděla v 1. pol. 19. stol (Damour, 1843), avšak trvalo téměř sto let, než byla uveřejněna první práce věnující se nejen jeho složení, ale zejména jeho původu (Frey et al., 1936). Do roku 2008 bylo publikováno ještě několik studií, zkoumajících složení ghassoulu, a v současnosti panuje přesvědčení, že dominantní složkou ghassoulu je trioktaedrický hořečnatý smektit stevensit s příměsí sepiolitu

Většina odborných článků věnovaných ghassoulu byla publikována až po r. 1990. Kromě geologických a mineralogických studií jde rovněž o výsledky výzkumu jeho praktické využitelnosti. Tyto práce začaly převažovat až po r. 2000 a na jejich základě lze využitelnost ghassoulu (mimo kosmetické účely, které však nejsou předmětem těchto prací) situovat do dvou hlavních oblastí, jimiž jsou sorpce a průmyslová keramika.

Sorpční schopnosti ghassoulu byly testovány na organických látkách a iontech těžkých kovů a ghassoul byl shledán vysoce účinným jak případě sorpcí organických látek (např. sorpční kapacita ghassoulu pro rhodamin B je 302 mg/g (Elass et al., 2013)), tak některých těžkých kovů (např. při pH 4 a 6 je sorpční kapacita ghassoulu pro Hg²⁺ 34 mg/g a 18 mg/g (Benhammou et al., 2005)). 

Ghassoul byl rovněž úspěšně použit coby výchozí látka při přípravu kordieritové keramiky. Jakožto zdroj křemíku a hořčíku může v prekurzorech nahradit či doplnit např. enstatit nebo mastek. Kordieritová keramika připravená kalcinací (t = 1350 °C) ghassoulu s andalusitem se výslednou hustotou 2,4 g. cm^-3  a koeficientem teplotní roztažnosti °C^-1 (v rozmezí 25- 1300 °C) nikterak výrazně neliší od kordieritové keramiky připravené z jiných surovin (Bejjaoui et al.,2010).

Doposud se ghassoulem zabývá jen několik akademických institucí v Maroku, Španělsku a Francii. V České republice je prvním pracovištěm, které se tomuto materiálu věnuje, Centrum nanotechnologií na VŠB-TU Ostrava. Ghassoul je zde, mimo jiné, zkoumán jakožto matrice pro fotokatalyticky aktivní nanočástice oxidu zinečnatého (J. Tokarský a K. Mamulová Kutláková, 2015 )

Literatura:

     R. Bejjaoui, A. Benhammou, L. Nibou, B. Tanouti, J. P. Bonnet, A. Yaacoubi, A. Ammar. Synthesis and characterization of cordierite ceramic from Moroccan stevensite and andalusite. Appl. Clay Sci. 49 (2010) 336–340.

      A. Benhammou, A. Yaacoubi, L. Nibou, B. Tanouti. Adsorption of metal ions onto Moroccan stevensite: kinetic and isotherm studies.     J. Colloid Interface Sci. 282 (2005) 320–326.

    A.Chahi, P. Duringer, M. Ais, M. Bouabdelli, F. Gauthier-Lafaye, B. Fritz. Diagenetic transformation of dolomite into stevensite in lacustrine sediments from Jbel Rhassoul, Morocco. J. Sediment Res. 69 (1999) 1123 –1135.

A.A. Damour. Analyse de la pierre de savon du Maroc. Annales de chimie et de physique. 3 (1843) 316–321.

      K.Elass, A. Laachach, M. Azzi. Equilibrium, thermodynamic and kinetic studies to study the sorption of rhodamine-B by Moroccan clay. Global Nest J. 15 (2013) 542–550.

     R. Frey, B. Yovanovitch, J. Burghelle. Composition et genèse probables de quelques terres décolorantes Nord-Africaines. [Morocco] Service des mines et de la carte géologique. Notes et mémoires. 38 (1936).               

      J.Tokarský K. Mamulová Kutláková. Photoactive nanocomposites of ZnO/clay type. NANOCON 2015 - Conference proceedings. 196 - 201. ISBN 978-80-87294-63-5.

ČMSPS - 08.03.2018