François Permingeat

 Autor: Zdeněk Táborský

Profesor François Permingeat, náměstek pro výzkum v Národním středisku pro vědecký výzkum (CNRS), místopředseda Francouzské mineralogické společnosti, byl jediný francouzský vědec, který měl tu čest být členem Americké mineralogické společnosti.

Narodil se 17. prosince 1917 v Chabrillan, departement Drome a zemřel v Millau, po krátké nemoci 14. června 1988 během mineralogické exkurze, které se aktivně zúčastnil. Studia na Vysoké škole báňské v Saint Etienne ukončil v předvečer války, v roce 1939, s titulem inženýr. Po ukončení studia byl ihned mobilizován a v roce 1940 zraněn v bojích v Ardenách. Po vyléčení se vrátil do civilního života, tehdejší vedoucí geologického průzkumu Maroka, profesor Henri Termier mu nabídl nástup do oddělení Ložisek nerostných surovin. Nepobyl tam dlouho. Krátce po vylodění spojenců v severní Africe byl znovu v listopadu 1942 mobilizován. Jako důstojník se zúčastnil bojů v Itálii, Francii, na Rýně a Dunaji. Byl vyznamenán Válečným křížem a jmenován Rytířem Čestné legie.

V lednu 1946 znovu nastoupil do Marocké geologické služby, kde pak 12 let pracoval. Během svého působení v Maroku byl také profesorem mineralogie na Vysoké škole báňské v Rabatu. Jeho publikace se v té době týkaly zejména důlní geologie. Měl vedoucí roli v publikaci Geologie ložisek nerostných surovin Maroka, která vyšla u příležitosti Mezinárodního geologického kongresu v Alžíru v roce 1952. Doktorát získal v roce 1958 prací Studium Mo-W-Cu ložisek Azegouru v Maroku.

V letech 1958–1967 pracoval v BRGM(Bureau de recherches Géologiques et Minières), což je vlastně Francouzská geologická služba a v roce 1967 nastoupil do CNRS jako náměstek pro výzkum, současně pracoval v Laboratoři mineralogie a krystalografie v Toulouse a působil jako profesor na Univerzitě Paula Sabatiera v Toulouse. Významně se podílel na založení Komise pro nové minerály a názvy minerálů (CNMMN) při Mezinárodní mineralogické asociaci (IMA).

Je autorem více než 200 publikací. François Permingeat také popsal celou řadu nových minerálů, např. marokit, gaudefroyite, henritermierite a jouravskite. Na jeho počest byl Johanem, Picotem, Pierrotem a Kvačkem popsán z uranového ložiska Předbořice minerál Permingeatite, Cu₃SbSe₄.

Měl jsem to štěstí a čest, že jsem se s profesorem Permingeatem osobně několikrát setkal. Pan profesor se nikdy netajil svým přátelstvím k Československu. Vždy ho také velmi pobavilo, když přišla řeč na po něm pojmenovaný minerál, protože nebyl schopen vyslovit jméno Předbořice – jsou tam dvě „ř“. Také mi objasnil záhadu, proč se ve Francii dlouhou dobu říkalo poznávacím značkám automobilů „mineralogické značky“ – „plaques mineralogiques“. Začátkem 20. století, když v Paříži nastal bouřlivý rozvoj automobilizmu, vyvstala potřeba automobily nějak registrovat. Tehdejší francouzský ministr vnitra se přátelil s ředitelem mineralogických sbírek na Sorboně a velmi se mu líbil katalog mineralogických sbírek. Proto katalogizací automobilů pověřil Laboratoř mineralogie. Dnes už je toto pojmenování málo používané, častější je „plaques d'mmatriculation" ale jeho původ nikdo z mých francouzských přátel, kromě pana profesora, neznal.

 ČMSPS - 07.03.2018